Chovejme se k dětem tak, jak bychom chtěli, aby se ony chovaly k nám, až my budeme potřebovat pleny

Chronologický popis událostí týraného chlapce z Jablonce

Daniel si na chování matky stěžuje již od útlého dětství. Na začátku roku 2013 Danielovi stížnosti otec oznámil na OSPOD Magistrátu města Jablonce nad Nisou. Ti sice svolali jednání otce a matky, ale bez Daniela. Pracovnice OSPOD otce i matku informovala, že OSPOD má pravomoc jednat, ale jednat nebude a také nejednal a nejedná.

V únoru 2015 se otec obrátil na Okresní soud v Jablonci nad Nisou s tím, že Daniel si stěžuje na velice špatné chování matky. Otec v návrhu dále požadoval, aby matka přestala utajovat informace mj. i o zdravotním stavu Daniela. Celý návrh si můžete v PDF stáhnout zde.

Okresní soud svolal jednání v březnu 2015. Vyhověl však návrhu matky (doručený otci až v průběhu jednání) a vůbec neprojednal návrhy otce, ani stížnosti Daniela. Soud odmítl vyslechnout Daniela i přesto, že Danielovi v té době již bylo více jak 10 let a nález Ústavního soudu ukládal ostatním soudům zjišťovat názor dítěte staršího 10-ti let přímo před soudem. Daniel nebyl vyšetřen ani žádným odborníkem. Matka prohlásila, že stížnosti Daniela jsou nepravdivé a soud to přijal jako prokázanou skutečnost, aniž by se zabýval zásadním rozporem mezi tvrzením matky a tvrzením Daniela. Pracovnice OSPOD u soudu neuvedla, že Daniel si na chování matky stěžoval i pracovnici OSPOD. Naopak stížnosti Daniela u soudu zapřela tvrzením, že OSPOD nic závadného neshledal. Celý rozsudek si můžete stáhnout v PDF zde.

Otec se proti rozhodnutí soudu odvolal ke Krajskému soudu Ústí nad Labem pobočka Liberec s tím, že není v souladu se zákonem, aby soud vůbec neprojednal návrh jednoho z účastníků. Navíc otec argumentoval, že rozsudek, který vznikl, aniž by byla zjišťována skutečnost, nemůže být platným rozsudkem. Celý text odvolání si v PDF můžete stáhnout zde. Krajský soud dal otci zapravdu, že Okresní soud v Jablonci nad Nisou opravdu neprojednal návrh otce. Paradoxně však současně zamítl návrh, že by měla být věc vrácena k řádnému projednání. Krajský soud sice vyzval Okresní soud v Jablonci nad Nisou k pojednání návrhu otce, ale na stranu druhou případ uzavřel.

Matka ubezpečena soudci, že její chování k Danielovi nesmí být prošetřeno, ani projednáváno, svou agresivitu vůči Danielovi ještě zvýšila. Před Vánoci 2015 Daniela zmlátila a začala jej nelidsky ponižovat. Zakázala mu úplně mluvit s kýmkoli. Měl absolutní zákaz stýkat se nejen se sourozenci, ale i s jakýmkoli jiným člověkem. Daniel se z toho psychicky zhroutil a obrátil se na Linku bezpečí 116 111. Operátorce popsal svou situaci, opakoval jí, že se bojí o svou bezpečnost a dožadoval se pomoci.

Pracovníci Linky bezpečí se hned první pracovní den obrátili na OSPOD v Jablonci nad Nisou jak telefonicky, tak i písemně (písemný zápis z Linky bezpečí ke stažení v PDF zde). Informovali OPOSD, že Daniel žádá o okamžitou reakci, nejlépe v prostorách školy, kterou Daniel navštěvuje. Uvedli, že by Daniel byl rád, pokud by se již ten den nemusel vracet k matce, které se bojí.

OSPOD v Jablonci nad Nisou na žádost Linky bezpečí nereagoval vůbec. Vedoucí OSPOD s jednodenním zpožděním zareagovala až na písemné oznámení otce (text trestního oznámení zde), že má důvodné podezření z trestného činu týrání svěřené osoby. Jediné však co učinila, že záležitost oznámila Policii České republiky, která bez meškání provedla výslech, ale jen otce. Matku, ani Daniela do konce roku nikdo nevyslechl, natož, aby Danielovi nabídli nějakou pomoc.

Když se otec dozvěděl, že OSPOD nebude nic bělat s oznámení Daniela na Linku bezpečí, tak se obrátil na Okresní soud v Jablonci nad Nisou, aby zjednal nápravu. Soud návrh otce zamítl s odůvodněním, že OSPOD určitě bude jednat v souladu se zákonem a že tak už jedná, jelikož Daniela zapsal do statistik CAN, jako dítě ohrožené týráním.

Daniel se mezi vánočními svátky, v doprovodu otce, dostavil do kanceláří OSPOD v Jablonci nad Nisou. Nebyl však vpuštěn ani do kanceláře s tím, že takhle to prý nefunguje, aby se dítě obracelo na odbor sociálně-právní ochrany dětí. To se prý nedělá. Otec i Daniel se odebrali na Okresní soud v Jablonci nad Nisou a oznámili jim, že bylo Danielovi odepřeno přijetí na OSPOD. Soudní pracovnice je vpustila do kanceláře a vypracovala protokol, který údajně založila do spisu.

Nakonec OSPOD provedl šetření, ale až v následujícím roce. Šetření mělo být neohlášené, ale Daniel byl za něj potrestán matkou den před tzv. „neohlášenou“ návštěvou. Daniel byl vyslechnut částečně v přítomnosti matky a částečně tak, že matka stála za dveřmi, přes které je téměř vše slyšet. OSPOD dospěl k názoru, že není nejmenší podezření, že by Daniel mohl být terčem domácího násilí. Do protokolu uvedli, že byl vyšetřen sociálním pracovníkem přes tepláky a triko s dlouhým rukávem, kdy nebyla patrná žádná podlitina. To bylo použito jako důkaz o neexistenci domácího násilí.

Za několik dalších týdnů provedla i Policie České republiky výslech Daniela a jeho matky. Daniel tvrdí, že výslech prováděla jediná osoba, která se představila jako pracovnice OSPOD Jablonce nad Nisou. Vedoucí OSPOD tvrdí, že výslech prováděly dvě osoby, tj. policistka a pracovnice OSPOD, která se do něj ale nezapojovala. Každopádně zápis z výslechu je utajen i před Danielem. Vidět ho prý může jen soud, Daniel se nesmí seznámit s tím, jak byla písemně zaznamenána jeho výpověď.

Policie ČR nakonec případ odložila, ale Daniela, ani otce o tom nikdo neinformoval. Z usnesení o odložení je patrné, že matka se doznala k Danielem popisovaným fyzickým útokům i k nadměrnému křiku. Matka si je prý svého chování vědoma a snaží se s tím údajně něco dělat. Psychologa však nenavštěvuje. Policie jako jeden z argumentů používá i to, že takto se má matka chovat i k dalším členům rodiny (dvě další mladší děti), v čemž možná Policie ČR spatřuje polehčující okolnost.

Otec Daniela přihlásil k psychologovi, kterého si určil OSPOD Jablonce nad Nisou. Daniel za to dostal od matky sérii extrémních trestů a samozřejmě si vytrpěl křik.
Otec písemně oznámil OSPOD, Policii ČR i Okresnímu státnímu zastupitelství, že matka pokračuje v trýznění Daniela, kdy se mu mstí za to, že navštívil psychologa vybraného pracovníky OSPOD. Dále otec všechny jmenované upozornil, že OSPOD porušuje zákon, když odmítá oznámení šetřit.

OSPOD krátce na to svolal tzv. „případovou konferenci“, která se měla údajně týkat Daniela. Pozván byl otec, matka, policistka, státní zástupkyně, soudkyně a facilitátorka. Daniel pozván nebyl a bylo výslovně zakázáno Danielovi sdělit cokoli z průběhu i výsledek tzv. „případové konference“. Naopak na poslední chvíli byl přizván současný manžel matky, aby matku podporoval. Jelikož nebyl na seznamu pozvaných, tak tam byl tzv. „na zapřenou“ (byl zapřen v protokolu). Tzv. „případová konference“ se nesměla týkat toho, na co si Daniel stěžuje, Dadielových práv a jeho ochrany. Nesmělo se mluvit o chování matky. Projednáván byl pouze otec. Výsledkem tzv. „případové konference“ bylo to, že otec musí navštěvovat poradnu pro mezilidské vztahy, ale sám, bez matky. Otec se nemá s Danielem učit, jelikož to žák páté třídy údajně nepotřebuje. Formálně bylo zaprotokolováno i to, že se oba rodiče mají vzájemně informovat, minimálně jednou za 14 dní.

Ihned po tzv. „případové konferenci“ otec znovu vyzval matku k poskytnutí informací i o Danielověvě zdravotním stavu. Matka to opět odmítla s tím, že to snad otci na případové konferenci vysvětlili dost jasně. Dlužno dodat, že opravdu přítomní dávali jasně najevo, že otec nemá trvat na svých a Danielových právech (pořízen zvukový záznam, ze kterého je to patrné).

Krajský úřad Libereckého kraje odpověděl na stížnost podanou otcem ve smyslu, že stížnost otce je částečně důvodná. Podle šetření Krajského úřadu OSPOD v Jablonci pochybil, když odmítl zabývat se stížností Daniela a ponechal Daniela v péči osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Krajský úřad prý zaslal OPSPOD metodické doporučení, aby již nedocházelo k takovým pochybením. Toto údajné metodické doporučení však otec neobdržel.

Otec se obrátil na Okresní soud v Jablonci nad Nisou s tím, že soud již více jak rok odmítá projednávat návrh otce mj. i na povinnost matky sdělovat informace. Okresní soud návrh otce opět zamítl a určil OSPOD v Jablonci nad Nisou jako opatrovníka práv Daniela.

Otec se odvolal proti tomu, aby OSPOD Jablonce nad Nisou hájil zájmy Daniela před soudem. Jako důvod uvedl to, že nadřízený orgán (Krajský úřad) již shledal jednání OSPOD Jablonce nad Nisou, jako chybné vůči právům Daniela. Dle názoru otce není přípustné, aby zájmy dítěte hájil ten, kdo se provinil vůči zájmům chráněnce. Odvolací soud již několik měsíců mlčí.

Mezitím OSPOD Jablonce nad Nisou sám o sobě rozhodl, že není nejmenších pochyb o tom, že by mohl někdy v budoucnu jednat jinak, než v nejlepším zájmu Daniela. Otec se odvolal, proti seberozhodnutí. Krajský úřad potvrdil údajnou správnost rozhodnutí OSPOD a již nepochybuje, že by OSPOD Jablonce mohl kdy jednat v rozporu se zájmy Daniela. Údajně o tom nejsou žádné důkazy.

Úřad Veřejné ochránkyně práv je o případu podrobně informován. Zatím jen požadovali doplnění, zda si otec stěžoval, a jak tyto stížnosti dopadly. Dne 18. 7. 2016 otce telefonicky kontaktovali, že se případem možná začnou zabývat. Od té doby již nekomunikují. 

Dne 12. 9. 2016. během soudního jednání došlo k zásadnímu zlomu v případu. Jednání bylo svolané na základě faktu, že matka odmítá předávat o Danielovi jakékoli informace. Písemná žádost Daniela, kterou žádal i soud o pomoc, projednána nebyla. V poslední třetině jednání však matka zcela nečekaně vznesla návrh, aby byl Daniel svěřen do výlučné péče otce, a to na dobu, než padne definitivní rozhodnutí. Dne 26. 9. 2016 otec podal návrh na předběžné opatření, jelikož soud do toho dne nevydal žádné písemné potvrzení změny stavu, proto otec je de iure únscem, který má matce platit výživné na dítě, které vyživuje otec.

Matka původně předpovídala, že se Daniel, co nevidět vrátí, ale jako věštkyně se matka neosvědčila. Když pochopila, že se vrátit opravdu nechce, tak mu alespoň začala dělat problémy v tom, že nedovolí, aby Daniel chodil do základní školy v místě svého bydliště. Soud v tom matku podpořil (rozhodnutí v PDF) a zaujal názor, že je v zájmu dvanáctiletého chlapce, aby dojížděl autem do cca 30 km vzdálené školy. To způsobuje značné útrapy jak Danielovi, tak i celé jeho rodině. Proto otec podal odvolání a Daniel se obrátil s prosbou na veřejnost.