Chovejme se k dětem tak, jak bychom chtěli, aby se ony chovaly k nám, až my budeme potřebovat pleny

Veřejný ochránce práv je úřad placený ze státního rozpočtu, tedy z peněz vybraných od daňových poplatníků. Povíme si zde pravdu, a to zcela bez obalu tak, jak je zvykem na tomto webu.

police 869216 1920 1

Už sám název není zcela pravdivý. Slovo „veřejný“ je v názvu nejpravdivější, ale ne zcela. Úřad je placen z veřejných finančních prostředků. Před veřejností není skryt. Veřejnost se na úřad Veřejného ochránce práv opravdu obrátit může a možná, že mu z tohoto úřadu i někdo odpoví. Všemi veřejnými právy se ovšem ombudsmanka rozhodně nezabývá. Nezabývá se vůbec těmi nejzásadnějšími právy, a to právy projednávanými před soudy. Úřad Veřejného ochránce práv sice tvrdí na svých webových stránkách, že se zabývá nečinností soudů a nevhodným chováním soudců, ale v praxi se ve velké většině případů setkáte s oznámením, že toto ve skutečnosti nedělají. Dlužno uznat, že nečinnost Veřejné ochránkyně práv v oblasti soudnictví je dána také tím, že soudnictví v Česku je obrovský malér neřešitelný i pro Ministerstvo spravedlnosti.

Pokud jsme u slova „veřejný“ nalezli nějakou shodu se skutečností, tak u termínu „ochránce práv“ je nutné konstatovat, že termín vůbec pravdivý není. Veřejný ochránce práv je státní instituce, kterou pověřil stát kontrolou sama sebe a platí jí za to. Ombudsmanka by se měla řídit zákonem o Veřejném ochránci práv, který jí určuje pravidla a dává nástroje na tu tzv. „ochranu“.  A jsme u jádra problému. Umíte si představit, že by stát dal ombudsmanovi do rukou pořádně výkonné zbraně, aby mohl tvrdě zatápět státu a bránit práva občana proti státu??? Ten, kdo si to opravdu myslel, tak má důvod k vážnému zamyšlení nad sebou samým. Pokud jste tak naivní, tak zatím nejste připraveni utkat se s mašinérií úřadů a bude to chtít ještě hodně přípravy. Rozhodně nezoufejte třeba jednou připraveni budete, je třeba se vzdělávat. Tak jdeme na to:

Veřejný ochránce práv samozřejmě žádnou ochranu nevykonává. Byl státem zřízen proto:

  1. aby se občan vykecal, postěžoval si, dostal občas opatrné vyjádření, že je sice chudák, ale není možné mu pomoci, protože na ochranu práv nemá Veřejný ochránce práv dostatek pravomocí,
  2. aby si stát mohl udělat čárku za to, že utrácí konkrétní částku peněz ze státního rozpočtu za tzv. „ochranu“ lidských práv,
  3. aby občana prosazujícího lidská práva frustroval a zatěžoval dopisováním si s dalším úřadem, protože průtahy, zdržování a dlouhodobá frustrace je nejsilnější zbraní státu proti občanům,
  4. aby další státní instituce znovu zopakovala to samé, co ty předchozí, čímž prosazovala známé pravidlo, že „opakovaná lež se stává pravdou“. Veřejný ochránce práv totiž vychází často jen z úředních listin, jejichž pravdivost v podstatě neověřuje uznávaným způsobem (třeba ústním jednáním) a jen je papouškuje,
  5. aby stát mohl případně argumentovat, že občan nevyužil všechny prostředky při ochraně svých práv, pokud se jeho případ dostane do médií a k nějakému mezinárodnímu soudu.
    Díky této strategii se fakticky případy protahují často až na mnoho let a po letech se může konstatovat, že již nemá smysl cokoli napravovat, jelikož je to už „starý“ případ. A tak stále dokola a dokola, zdánlivě nekonečné perpetuum mobile.  

Po přečtení výše popsaného může leckdo propadnout beznaději, což nebylo účelem toho popisu. Rozhodně nezoufejte beznaděj není namístě. Ten systém v žádném případě nefunguje stoprocentně tak, jak je výše popsán a jak by si někteří přáli. Pravda, systém sám o sobě je bezcitný a bezohledný, tudíž zdánlivě dokonalý. Ale je tu naštěstí i lidský faktor, který často kolečko toho soukolí může zcela rozvrátit. To není teorie, ale prokazatelný fakt doložitelný na řadě případů. Je ovšem nutné se držte těchto zásad:

  1. Nikdy nedoufejte, že vás ombudsmanka ochrání, protože ani nemůže, pro tento účel její úřad nezřídili.
  2. Pokud nedoufáte, tak nebudete celé měsíce a někdy i roky čekat na spásu. Tím narušíte systém, protože právě to čekání, frustrace a zklamání vás mělo psychicky podlomit, ale dnes už víte, proč vás podlomit nemá.
  3. Pokud vytrváte a vaše psychika se nepodlomí, tak ta negativní energie přicházející a nastavená ze systému se někde musí projevit. To je fyzikální zákon, a ten opravdu platí na rozdíl od lidských zákonů. Začne to působit na lidi uvnitř systému. Jsou to lidé z masa a kostí a také jsou občany jako vy. K systému, který je platí, jsou loajální jen do určité míry. Člověk systémem okradený o svá práva má mnohonásobně větší motivaci než zaměstnanci systému. Pokud ukážete, že nehrajete hru podle pravidel systému (třeba jste se nenechali napálit tím, že vás tzv. „ochránce“ bude chránit), tak služebníci systému mohou přestat hrát podle systémových pravidel (autor článku byl dříve také služebníkem, není to hanlivé označení, jen pravdivé). Služebníci systému se mohou začít nakonec, pod tíhou vyvinutou vlastním systémem, chovat lidsky, tj. proti zájmům systému. Není to žádné sci-fi, ale poměrně častá realita.
  4. Přeberte a udržujte iniciativu. Zaměstnanci systému nebývají většinou žádné vůdčí osobnosti. Jejich motivace spočívá především v udržení systému v chodu tak, jako doposud, aby plnil roli, kterou od něj očekávají (mzda, jistota zaměstnání, pocit nadřazenosti…). Pokud tedy budete odhodlaní a iniciativní, tak začne narůstat systémem vygenerovaná agresivita nikoli ve vás, ale ve služebnících systému. Rozzuření služebníci často systému nadělají více škody než užitku. Zvenčí je systém opravdu téměř nezničitelný, protože je naprosto bezcitný a bezohledný. Nemá tedy zvenčí lidské slabiny. Zevnitř se ale dá složit jako domeček z karet, a to paradoxně svými vlastními zbraněmi.

Na veřejnou ochránkyni práv se tedy určitě obracejte a kategoricky žádejte ochranu práv. Avšak nikoli z naivního očekávání (to by škodilo vám), ale jako demonstraci faktického stavu věcí a generování tlaků uvnitř systému. Nic nemůže systém rozložit více, než pravda a popis skutečnosti. Jakmile se vytasíte s pravdou a začnete dementovat lži, tak to zapůsobí jako svěcená voda na ďábla. Pokud nepřistoupíte na jejich hru na lež, tak tím nejen vezmete pomyslný vítr z plachet systému, ale hlavně dosáhnete svých cílů.

Přejeme mnoho úspěchů v boji za lidská práva, a to i s Veřejnou ochránkyní práv.   

Video je převzato ze zdroje:
http://video.aktualne.cz/dvtv/diskriminace-v-cr-je-virtualni-problem-neziskovky-to-prehane/r~afc4163867ac11e6a3e5002590604f2e/