Teď se hodně mluví o utýraném chlapečkovi, kterého mlátil asi otčím a matka proti tomu nic neudělala. Nezasáhl ani nikdo jiný, např. sousedé, doktor atd. Zdravý rozum říká, že přeci mlácení dítěte musí být trestné. Co o tom říkají naše zákony.
Odpověď
Patrně máte na mysli tento případ. Naše zákony nezakazují fyzické trestání (rozumějte mlácení) dětí, a to až do posledního dne jejich věku 17-ti let, pokud je nezletilé. Rozsah povoleného mlácení a fyzického týrání dětí není podle zákonů ČR nikde stanoven. Zda jednání „vychovávající“ osoby je už potrestatelné určí až soudy na základě mnoha dopředu nepředvídatelných faktorů, jako je pohlaví „pachatele“ (muž bývá potrestán už za činy, za které ženy ještě ani nestanou před soudem), společenské postavení (větší postavení ve společnosti, větší schovívavost soudů), finanční možnosti (drazí advokáti), momentální společenská nálada a mnoha dalších faktorech. Zabití dítěte stát většinou netoleruje, protože přišel o budoucího daňového poplatníka. Dlouhodobé týrání stát dlouhodobě projednává, běžně i roky. Z pohledu oběti tedy může být lepší umřít, tak to stanovuje současná justiční praxe.
§ 857 Občanského zákoníku stanoví, citace:
- Dítě je povinno dbát svých rodičů.
- Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.
Konec citace.
Komentář k § 857 Občanského zákoníku zde a zde pohled Kanaďana na tuto problematiku.
Uznávám, že soudně uvažujícímu člověku může běhat mráz po zádech už jen z napsaných zákonů. Většina civilizovaných států totiž fyzické trestání dětí zakazuje, ČR se mezi tyto státy neřadí. V právním státě by to možné nebylo, ale nejsme právní stát. Jestliže zákony jsou špatní, tak právní praxe je o hodně otřesnější. Zde se můžete podívat na kauzu, kde dítě oznámilo týrání jak fyzické, tak i psychické. Státní orgány nejprve oznámení dítěte odmítli, pak provedli formální šetření, ale uzavřeli ho s tím, že skutky se staly, ale nejsou v rozporu se subjektivním výkladem práva.