Dobrý den,
mám dítě a s manželkou jsem rozveden. Manželka má dítě ve své výlučné péči a já mám soudem povolen jen styk dva dny na čtrnáct dní. Matka dítěte mi i přes opakované výzvy odmítá sdělit, jaké lékaře moje dítě navštěvuje a jaké lékařské úkony moje dítě podstoupilo v poslední době. Dítě je ještě poměrně malé a nechci ho zatěžovat výslechy. Předem děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
to, co popisujete je bohužel poměrně častý problém mnoha odstavených rodičů. Většinou matkám je dítě svěřeno do výlučné péče a otcům bývá jen povolen omezený tzv. styk. Matky to zcela logicky chápou jako diskriminaci otce, což chápou zcela správně, jelikož se o faktickou diskriminaci opravdu jedná. Z tohoto titulu některé matky zcela logicky dospějí k názoru, že diskriminovaný podřadný otec nemá nárok na informace o dítěti, se kterým má povolen pouze omezený styk. Jestliže otci soud neuloží právo o dítě pečovat, ale jen se s ním stýkat, tak z logiky věci je otec jen jakási „babička“ bez faktických práv.
Zákony vydávané poslanci ovšem často nepopisují realitu, nýbrž vytvářejí jen iluze. Proto omezený styk jako diskriminaci označit nemůže. Zákon se musí, alespoň v některých částech, tvářit vyváženě a spravedlivě. To je i případ poskytování informací o dítěti. Osoba (většinou matka), která má dítě ve své péči má zákonem uloženu povinnost, cituji: „sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů“. Konkrétně to ukládá § 890 Občanského zákoníku č. 89/2012. Pokud tuto povinnost matka nerespektuje, tak má otec teoretickou možnost obrátit se na příslušné orgány, které by mu toto právo měly vynutit. Praxe ovšem často bývá zcela jiná než teorie, což se dočtete níže.
Jak postupovat, pokud vám matka nepředává informace o dítěti
Krok první: doporučeným dopisem vyzvěte matku, aby vám písemně sdělila jména všech lékařů, které vaše dítě pravidelně navštěvuje a navštívilo za určené časové období. Stejně tak se dožadujte informace, jaké léky dítě pravidelně užívá. Informujte matku, že tuto povinnost jí ukládá již zmíněný § 890 OZ. Zvažte možnost upozornit matku na fakt, že pokud svou povinnost nesplní, tak se obrátíte na další instituce viz níže. Jestliže matka je dlouhodobě agresivní, tak bych do písemné výzvy toto upozornění vložil. Rozhodně nezapomeňte dát matce termín ke splnění výzvy, řekněme 14 kalendářních dnů ode dne převzetí. Rozumné je výzvu zaslat s dodejkou, ať máte doklad o datu převzetí písemné výzvy.
Krok druhý: pokud matka v daném termínu nereagovala, obraťte se na místně příslušný OSPOD. Místně příslušný je ten OSPOD, kde má dítě trvalé bydliště. Pokud dítě bydlí někde na vesnici, tak příslušné je spádové město, většinou to nejbližší k dané obci. Do dopis OSPODu uveďte, že matka soustavně a vytrvale porušuje zmíněný paragraf Občanského zákoníku a že se z toho důvodu obracíte na OSPOD což vám umožňuje § 9 zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. OSPOD má zákonem uloženu povinnost vám pomoci. Je vysoce pravděpodobné, že vám nepomohou, jelikož pracovníci OSPODů mají nepsané pravidlo činnost jen předstírat a nezapojovat se aktivně. Nezapomeňte do dopisu OSPODu uvést, že v zákonné lhůtě požadujete PÍSEMNOU odpověď. Nenechte se ukolébat oblíbeným trikem, kdy vás z OSPODu pozvou na osobní jednání, po jehož ukončení si sociální pracovnice zapíší do protokolu, že věc s vámi vyřešili ústně. Tento protokol vám ale neukáží a ani vám neřeknou, že ho sepsali. To je velice hojně používaný trik OSPODů. Pokud byste si pak dodatečně na OSPOD stěžovali, tak oni mají, sice falešný, ale vždy uznávaný, důkaz, že OSPOD nepochybil. Požadavkem na písemnou odpověď tento tak oblíbený trik alespoň trochu ztupíte.
Krok třetí: poté, kdy OSPOD nic neudělá, podejte návrh k soudu se žádostí domáhání se svých zákonem garantovaných práv s odůvodnění, že jste vyčerpali všechny jiné prostředky, aniž byste ukončili protiprávní jednání matky. I soudce se asi bude snažit vaše práva ignorovat, ale vzhledem k předchozím krokům mu seberete řadu oblíbených triků a výmluv, proč vás poslat „do háje“. Pokud byste neudělal předchozí kroky, tak by vás soudce asi obvinil, že jste nebyl dostatečně aktivní ještě před podáním návrhu soudu.
V návrhu soudu citujete výše zmíněný § 890 Občanského zákoníku, popište své předchozí kroky a domáhejte se uložení povinnosti matce, která by měla být povinna do 3 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku sdělit vám písemně všechny lékaře, které dítě pravidelně navštěvuje a všechny lékařské úkony, které dítě absolvovalo od určitého data. Připomeňte v návrhu soudu, že matka měla nejen povinnost vám informace poskytnout, ale že měla také povinnost žádat váš souhlas.
Jen technické poznámky. Při podávání návrhu na uložení povinnosti sdělit informace o dítěti nemusíte platit žádný kolek. Nemusíte mít ani advokáta, návrh můžete podat jako sám otec. Pokud si advokáta vezmete, budete si ho platit sám, matka, byť porušuje zákon, prakticky nikdy nedostane povinnost vašeho advokáta vám uhradit. Totéž platí i o ostatních vašich nákladech spojených s prosazováním vašeho zákonem garantovaného práva. Vše si platíte sám (poštovné, dopravu na jednání…). Písemný návrh se posílá ve třech vyhotovení, všechny tři vámi podepsané. Návrh zašlete na adresu místně příslušného okresního soudu v okrese, kde má dítě trvalé bydliště.
Krok čtvrtý: na začátku ústního soudního jednání oznamte soudci, že si pořídíte zvukový záznam průběhu jednání. Soudy jsou sice povinny pořizovat zvukové záznamy, ale velice často tuto povinnost ignorují. Do zápisů poté leckdy popisují průběh jednání velice odlišně od skutečnosti. Pro zajištění alespoň částečně férového průběhu jednání je zvukový záznam naprosto klíčový. Po ukončení jednání si vyžádejte vytištění písemného zápisu z jednání. Častým trikem soudce je prohlášení, že zápis není kompletní a že vám jej zašlou dodatečně. V takovém případě bude nutné soud cca jednou měsíčně upomínat o zaslání slíbeného zápisu. Pokud zápis obdržíte a bude zapsán odlišně od zvukového záznamu, tak požadujte jeho opravu. Není to samoúčelné. V dalších krocích (odvolací soud, Ústavní soud…) se bude vycházet už jen ze zápisů. Pokud neuhlídáte zkreslení či zfalšování protokolu z jednání, tak jste byl převálcován.
Oblíbené výmluvy pro ignorování práva otce na informace o dítěti
Mezi nejoblíbenější výmluvu ODPODů i soudců bezesporu patří výmluva:
„Informace si může otec zjišťovat sám“
Ne že na to skočíte a opravdu začnete provádět výslechy dítěte, objíždět lékaře apod. Záleží na věku dítěte. Pokud ale budete zjišťovat informace od dítěte, tak se dopustíte toho, o co se opatrovnické instituce snaží. Tj. přenesete zátěž na dítě samotné a vy se stanete „zločincem“ jednajícím proti vlastnímu dítěti. Pokud budete informace zjišťovat od lékařů a dalšími metodami, pak budete obviněn z pronásledování chudáka matky. Samozřejmě se budete muset připravit na mnoho absurdních křivých obvinění, jelikož jste si zákon vyložil tak, jak byl napsán a nepochopil jeho fiktivnost, ale nezavdávejte zbytečně příležitosti k obviněním, které mají reálný základ.
Dalším nesmírně oblíbeným trikem jsou průtahy v řízení. Tomu se vzdoruje dost těžko. Pokud průtahy překročí několik let, můžete si k rukám předsedy soudu podat stížnost na soudce. Úspěšnost bývá malá, ale to platí o všech krocích.
Má vůbec cenu žádat informace o dítěti?
Rozhodně to MÁ cenu. Může se to táhnout roky a stát vás to neuvěřitelně mnoho. Jde ale o to, zda se vzepřete, nebo zda se naopak podvolíte jako ovce jdoucí na porážku. Vzpomeňte si na židy, kteří se se nacistům rozhodli podvolit. Z dnešního pohledu už víme, že to nebyl dobrý nápad. Poučte se a neopakujte stále stejné chyby dokola. Dobrý rodič musí umět za své dítě zabojovat, a to i proti úřadům.
Držím palce a přeji hodně úspěchů