V dnešní době již i Veřejné ochránkyni práv dochází trpělivost se zvyky OSPODů, které se často snaží prosazovat práva těch více řvoucích (převážně matek) na úkor práv těch nejslabších, což jsou většinou děti. Tento zvyk velkého množství sociálních pracovnic OSPODů byl do nedávné doby přehlížen většinou institucí. Jsme rádi, že se o něm alespoň hovoří.
Ze tiskové zprávy veřejné ochrákyně práv:
"Orgány sociálně-právní ochrany dětí musí dětem pomáhat. Někdy jim však život spíše komplikují"
Dítě má právo požádat o pomoc a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a ten je povinen pomoc v rámci svých možností poskytnout. Smyslem jeho existence je sledovat nejlepší zájem dítěte. Bohužel se občas setkáváme s případy, kdy tomu tak není. Obrátila se na nás šestnáctiletá dívka ve složité životní situaci, kterou však sociální pracovnice významně zlehčovala. Po vleklých sporech s příslušným OSPOD se nám nakonec podařilo zjednat nápravu.
Šestnáctiletá dívka řešila nelehkou rodinnou situaci, která se negativně projevovala na její psychice a zdraví (několikrát musela být po kolapsu organismu převezena ze školy rovnou do nemocnice; sebepoškozovala se). Na ochránkyni se obrátila v době, kdy již usoudila, že jí OSPOD nepomůže pomoci a její situaci ještě zhoršuje.
Dívka například sama požádala o své umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), protože už situaci v rodině nezvládala, a do zařízení také sama odjela. Pracovnice OSPOD jí následně sdělila, že její jednání neschvaluje. Vadilo jí, že ji o svém odjezdu neinformovala a do zařízení odjela i přes zákaz rodičů. Zákon přitom počítá s možností, že dítě samo požádá o pomoc bez vědomí rodičů a je povinností OSPOD i ZDVOP takovouto pomoc dítěti poskytnout.
Pracovnice OSPOD později dívce rozmlouvala i její požadavek účastnit se soudního jednání v rámci řízení o stanovení soudního dohledu nad její výchovou. Jednalo se přitom o její právo a pracovnice neměla reálný důvod jí účast u soudního jednání rozmlouvat.
Následně se dívka na sociální pracovnici obrátila v případě, kdy jí otec nadával a vyhrožoval fyzickým násilím. Dívka žádala o umístění mimo rodinu. Sociální pracovnice jí však opět nevěřila a situaci zlehčovala. Odkládala návštěvu v rodině a následně dívku přiměla sdělit svůj požadavek za přítomnosti rodičů.
Tyto a další události vedly k naprosté ztrátě důvěry dívky k sociální pracovnici. Navíc v těžké životní situaci, kterou chtěla a potřebovala řešit. OSPOD naše výtky nejprve odmítal, následně však přistoupil – mimo jiné – na námi navrhované řešení a spolupráci s rodinou převzala jiná sociální pracovnice.
Převzato z webu Veřejné ochránkyně práv:
http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2017/organy-socialne-pravni-ochrany-deti-musi-detem-pomahat-nekdy-jim-vsak-zivot-spise-ko/