Chovejme se k dětem tak, jak bychom chtěli, aby se ony chovaly k nám, až my budeme potřebovat pleny

Dne 28. 10. 2017 se od 10:00 do cca 11:30 uskutečnil Pochod za ukradené děti. Jednalo se už o druhý ročník. Organizátoři i účastníci tímto pochodem chtěli upozornit na zoufale špatný přístup institucí (hlavně soudů a OSPODů) k problematice práv dětí, zejména práva dítěte na oba rodiče.

pochod za ukradene deti 2017

Pochod organizoval Mezinárodní institut pro rodinu a dítě spolu s Unií otců. Snažili se poukázat na následující prokazatelná fakta:

  • Soudy i OSPODy velice často tolerují stav, kdy matky svévolně brání dětem ve styku s jejich otci. Někdy tím vysloveně porušují platné rozsudky, ale instituce se snaží tento stav ignorovat a nekonat tak, jak jim ukládá zákon
  • Soudy i OSPODy leckdy neoprávněně zasahují do rodinných vazeb mezi dětmi a jejich rodiči, někdy i zbytečným umisťováním dětí do dětských domovů. Není výjimkou, že tak instituce činí bez dostatečně zjištěných informací, falešných informací, či na základě pouhých neprokázaných pomluv. Úřady se pak ospravedlňují tím, že neměly správné informace, tak omezily děti na jejich právech s údajným zájmem „chránit práva dětí“.
  • Všechny instituce se při svých zásazích do práv dětí a rodin, zaštitují právy a zájmy dětí, ale většinou je nedokážou konkrétně pojmenovat a sdělit, co si pod těmi termíny vlastně představují. Používají termíny jako „právo dítěte“ nebo „nejlepší zájem dítěte“ coby zaklínací univerzální mantru, ale bohužel prázdnou tj. bez argumentace. Stává se tedy běžně, že úřady dítěti vymění rodičovskou lásku třeba za trochu peněz, které se ale k dítěti v konečném důsledku stejně nedostanou.

Video reportáž z Pochodu za ukradené děti 2017